Plážová házená
Ve známých přímořských letoviscích láká plážová házená ve večerních hodinách početné publikum a tím získává též přízeň sponzorů. V Itálii se také v roce 1993 při svých prázdninových pobytech seznámila s plážovou házenou první česká družstva.
Zájem o plážovou házenou rychle rostl. Každým rokem se koná v letním období značné množství klubových turnajů. V česku byl poprvé takovýto turnaj uspořádán v létě roku 1997 v režii házenkářského klubu z Králova Pole. V červnu 1998 bylo připraveno naše první otevřené národní mistrovství. Od roku 1996, ve kterém se plážová házená dostala do statutů EHF a IHF, se projevují snahy zorganizovat také vrcholové soutěže reprezentačních družstev.
První kontinentální mistrovství v plážové házené se uskutečnilo na pláži Copacabana v Rio de Janeiru počátkem roku 1998. Bylo zde za účasti šesti mužských národních celků vybojováno následující pořadí: 1.Brazílie, 2.Kuba, 3.Argentina, 4.USA, 5.Uruguay, 6.Kanada.
V roce 1998 byl přichystán první otevřený turnaj (klubová i reprezentační družstva) pod patronací EHF v Portugalsku. Mezinárodni asociace neolympijských sportů zařadila plážovou házenou do programu svých světových her, které proběhly v roce 2001 v Japonsku. Pravidla pro plážovou házenou byla naposled schvalována Radou IHF v březnu 1998.
Hřiště: Na nepevném písčitém podkladě (vrstva písku alespoň 40 cm) je vyznačen obdélník o délce 27m a šířce 12 m. Rovnoběžně s brankovými autovými čarami ve vzdálenosti 6m jsou vedeny čáry brankoviště, které jsou (obdobně jako ostatní čáry) označeny elastickými páskami o šířce 8 cm. Branka má stejné rozměry jako v házené.
Hráči: Každé družstvo má nejvíce osm hráčů, z toho jich ale může být ve hře současně pouze polovina - tři hráči v poli a brankář. Střídající hráči sedí mimo hřiště za postranní čarou, na opačné straně než hráči soupeře. Hráči jsou neobuti.
Další pravidla: Kulatý kaučukový míč s protiskluzovým povrchem má pro muže hmotnost 360g a průměr 17,5cm, pro ženy hmotnost 290g a průměr 16,5cm. Skóre utkání se započítává na body. Za běžný gól se přiznává 1 bod. Za gól, který byl dosažen poté, co hráč chytil míč ve výskoku a ještě před dopadem na zem vystřelil, se započítávají body dva. Dosáhl-li těchto gólů brankář, připisuje se k dobru další bod. Gól ze šestimetrového trestného střílení má hodnotu 2 bodů.
Hraje se dvakrát deset minut s pětiminutovou přestávkou. Každý z poločasů se počítá samostatně od stavu 0:0 a nesmí skončit nerozhodně. To znamená, že je-li po deseti minutách vyrovnané brankové skóre, pokračuje se, dokud některé z družstev nedosáhne gól. Pokud vyhraje stejné družstvo oba poločasy, končí utkání jeho celkovým vítězstvím. Jestliže však soupeři vyhráli každý jednu polovinu střetnutí, provádí se rozhodnutí o celkovém vítězi v takzvané soutěži "jeden proti brankáři".
Této "rozstřelby" se zúčastňuje všech 8 hráčů z obou družstev. Neprovádějí se ale tak jako v házené sedmimetrové hody. Na hvizd rozhodčího startuje vždy jeden z hráčů z některého rohu na své polovině hrací plochy, dostává přihrávku od svého brankáře z brankoviště a střílí na branku soupeře. Nechytí-li přihrávku nebo upadne-li mu míč, je jeho pokus neplatný. Nedojde-li ani po této sérii osmi pokusů každého z obou družstev ke konečnému rozhodnutí, pokračuje se v "rozstřelbě" dále. Pak však již rozhoduje první chyba.